Pracovní brýlové čočky aneb požadavky na vidění v 21. století - 2. díl

V úvodním dílu jsme si vysvětlili, že pohled do blízka představuje pro zrakový systém vysokou námahu a rozhodně bychom tak neměli podceňovat brýle na čtení. Naopak bychom jejich výběru měli věnovat patřičnou péči a celou věc důkladně zkonzultovat se specializovaným očním optikem.

Dnes se blíže podíváme na problematiku blízké a střední vzdálenosti. Proč vlastně neustále zdůrazňujeme střední vzdálenost, když dříve jsme vystačili pouze s dálkou a blízkem? Je to veskrze prosté - není to tak dávno, kdy jedinými "technickými" společníky člověka na dlouhé zimní večery byla kniha, Rudé právo a v lepších rodinách třeba i nějaký ten časopis. To vše představuje z hlediska vidění blízkou, resp. čtecí vzdálenost (cca 40 cm). Takže nám stačilo vidět do dálky (několik metrů) a na blízko (do půl metru). Nepokrytý prostor mezi těmito hodnotami nebyl příliš důležitý.

V tomto duchu se nesla jak domácí zábava, tak i práce. Dříve narození si jistě vzpomenou na poučky o umístění televizoru ve vzdálenosti sedminásobku úhlopříčky obrazovky, což odpovídalo pohledu přes celý obývací pokoj. Kancelář zase bývala vybavená psacím strojem, telefonem s mechanickým číselníkem, děrovákem, sponkovačkou a mnoha šanony s papíry. Vše důležité tedy bylo v blízkosti pracovníka, vzdálenější předměty se daly snadno nahmatat po paměti.

Doba se však zásadně změnila. V uplynulých letech jsme byli svědky překotné průmyslové a technologické revoluce, zejména na poli IT technologií. O čem se našim rodičům ani nezdálo je dnes běžnou každodenní realitou. Televize bývají často pověšené na zdi vedle jídelního stolu, pod kuchyňskou linkou nebo nad vanou v koupelně. Každé malé dítě, stejně jako jeho rodiče a prarodiče vlastní smartphone nebo tablet. Každý z nás tráví dlouhé hodiny každodenní práce či zábavy u notebooku nebo počítače. V autech máme navigace, multimediální systémy a obrovské palubní počítače s precizně provedenou jemnou grafikou.

A každé z těchto zařízení se nachází v jiné vzdálenosti. U smartphonu si můžeme vzdálenost upravit podle potřeby, podobně jako v případě klasické knížky. Tablet bývá často položen či postaven na pracovním stole a vzdálenost je u něj velmi variabilní. Podobné je to v případě notebooku či klasického počítače, který bývá zpravidla ve vzdálenosti větší než standardizovaných čtecích 40 cm, o palubních počítačích a navigačních displejích v moderních automobilech nemluvě.

A právě to je ona střední vzdálenost, tedy prostor mezi blízkem a dálkou, který většinou nejsme schopni pokrýt ani brýlemi na čtení, ani na dálku. Proto vznikly tzv. pracovní brýle, resp. pracovní brýlové čočky, které zajistí vidění na blízkou i střední vzdálenost současně. Jedná se o brýle vhodné pro dnešní digitální éru. Brýle navržené speciálně pro potřeby moderních digitálních zařízení.

Ale střední vzdálenost není zastoupena pouze technickými pomocníky. Stejně tak se jedná o další každodenní činnosti, jakými jsou například vaření, zahrádkaření, modelářství, kutilství nebo hra na hudební nástroje. Jedná se zkrátka o libovolnou činnost, při které potřebujeme střídat pohledy na více vzdáleností (blízká až střední vzdálenost).

Možnost střídání pohledů na různé vzdálenosti je tím největším přínosem pracovních brýlových čoček. Nejsme omezeni na pár centimetrů ostrosti jako v případě běžných brýlí na čtení, ale máme k dispozici rozsah ostrého vidění od cca 30 až 40 cm do několika metrů. Dle zvoleného typu brýlové čočky a konkrétních dioptrických hodnot nositele může dosahovat maximální vzdálenost pohodlného vidění 3 až 4 metry.

To je důležité nejen pro sledování několika různých zařízení současně, ale také pro pohodlnou obsluhu jednoho zařízení, zejména počítače. Zpravidla se totiž dostáváme do situace, kdy se klávesnice nachází ve vzdálenosti menší než monitor. Pokdu bychom měli běžné brýle na čtení, viděli bychom ostře na klávesnici, ale monitor by byl rozmazaný. Díky pracovním brýlovým čočkám můžeme dosáhnout ostrého vidění na klávesnici, monitor i tištěné dokumenty (papíry) současně. Proto se pracovním brýlím často říká brýle na počítač nebo kancelářské brýle.

Pracovní brýlové čočky, nebo též brýle na počítač bychom měli zvažovat vždy, pokud pracujeme s počítačem déle než 2 hodiny denně.

Týká se to tedy zejména administrativních pracovníků (účetní, úředníci, bankovní poradci), IT pracovníků (programátoři, správci sítě, grafici), lékařů (praktičtí, zubaři i ostatní specialisté), ale také např. učitelů či vědeckých pracovníků.

Důležité je uvědomit si, že v presbyopickém věku (tedy s potřebou brýlí na blízko a střední vzdálenost) strávíme polovinu života. Skutečně tomu tak je, přibližně čtyřicet let zvládá lidský zrak zaostřovat na všechny vzdálenosti zcela bez problému, ovšem následujících čtyřicet let jsme odkázáni na výpomoc brýlí na čtení.

A co si budeme nalhávat, čtyřicítka dnes není žádný věk, to teprve přicházejí ta nejlepší léta. Ačkoliv se tedy obecně považují brýle na čtení za symbol starých lidí, není tomu tak. Naopak, potřeba brýlí na čtení a střední vzdálenost je běžnou součástí člověka již ve středním věku, kdy je stále plný sil a chuti do života. Bylo by proto škoda rezignovat na aktivní a spokojený život a spokojit se s obyčejným řešením pomocí základních brýlí na čtení, které nikdy nemohou nabídnout potřebný komfort pro moderní svět plný digitálních technologií, kanceláří, meetingů, briefingů, brainstormingů a jiných nejen pracovních záležitostí.

V neposlední řadě je tu ještě jedna věc, která se týká zejména mužů. Je totiž všeobecně známo, že my, muži, jsme schopni soustředit se pouze na jednu věc současně. Tedy pokud ji máme dělat pořádně. A ve chvíli, kdy nemáme správnou korekci zraku pro danou činnost jsme zatíženi soustředěním se na problém s viděním, resp. na řešení určitého zrakového diskomfortu. Ačkoliv si to často neuvědomujeme, mozek podvědomě řeší nevhodně zvolenou brýlovou korekci a musí vyvíjet nadměrnou aktivitu pro zpracování zrakového vjemu.

Tím klesá naše soustředěnost na práci, výkonnost a preciznost. Zkrátka pokud musíme myslet na vidění, nemůžeme se soustředit na svoji hlavní činnost. A to se zcela jistě projeví na nespokojenosti našeho nadřízeného, obchodního partnera či klienta a ve výsledku se to tedy negativně projeví i na naší výplatě a odměnách. Investice do kvalitních pracovních brýlí na blízkou a střední vzdáleost se tak rozhodně vyplatí.

V závěrečném dílu našeho seriálu se podíváme na konkrétní příklady použití pracovních brýlí a představíme si několik modelových situací, ve kterých se spoustu z nás jistě pozná.